První jízdy v autoškole: průběh a časté chyby

Při první jízdě můžete několikrát zhasnout motor, splést si rychlost nebo nestihnout pokyn. Je to běžné. Instruktor má začít tak, abyste si nejdřív vyzkoušeli základní ovládání auta a teprve potom přidávali složitější provoz.

Před první jízdou nemusíte umět rozjet auto ani znát všechny ovladače. Přijďte odpočatí, řekněte instruktorovi, co už jste zkoušeli, a ozvěte se, když pokynu nerozumíte. O tom, kdy se dostanete do běžného provozu, rozhodují místní podmínky a to, co už zvládáte bezpečně.

Co udělat ještě před prvním rozjezdem

Na první jízdu si vezměte brýle nebo jiné pomůcky, pokud je máte předepsané, a obujte si boty, ve kterých dobře cítíte pedály. Silná podrážka, volná obuv nebo vysoký podpatek mohou první práci se spojkou zbytečně komplikovat. Telefon ztište a dorazte s několika minutami rezervy, abyste nezačínali ve spěchu.

Instruktorovi hned řekněte tři věci: zda jste někdy seděli za volantem, zda máte zdravotní omezení zapsané v posudku a čeho se nejvíc obáváte. Pokud jste auto nikdy nenastartovali, řekněte to přímo. Instruktor pak může začátek přizpůsobit vašim zkušenostem.

Před jízdou také zkontrolujte, že máte průkaz žadatele. Účast na praktickém výcviku se zapisuje a průkaz máte mít při jízdách u sebe. Po skončení si ověřte počet zaznamenaných vyučovacích hodin.

Jak probíhá první jízda

První hodina nemá všude stejný scénář. Někdo začíná na cvičné ploše, jiný v klidné ulici nebo na místě s minimálním provozem. Instruktor by měl nejdřív zjistit, zda jste úplný začátečník, a vysvětlit bezpečný základ.

Typický začátek zahrnuje:

1. nastavení sedadla, opěrky hlavy, volantu a zrcátek,
2. seznámení s pedály, řadicí pákou, parkovací brzdou a hlavními ovladači,
3. kontrolu okolí před rozjezdem,
4. první rozjezdy, zastavení a vedení auta,
5. jednoduché řazení, případně práci s voličem automatu,
6. krátké vyhodnocení na konci.

Instruktor může ve výcvikovém vozidle zasáhnout volantem nebo svými pedály, aby zabránil nebezpečné situaci. Po zásahu si řekněte o stručné vysvětlení, co se stalo, čeho si instruktor všiml a jak máte příště reagovat.

Proč se začíná v klidném provozu

Začátečník zpracovává každou maličkost vědomě: spojku, plyn, volant, zrcátko, značku i pokyn instruktora. Když se k tomu hned přidá hustá křižovatka, kapacita pozornosti rychle dojde. Smyslem prvních jízd je proto část úkonů zautomatizovat v jednodušším prostředí.

U manuálu bývá nejtěžší sladit spojku a plyn. U automatu odpadá řazení, ale stále se učíte dávkovat brzdu, držet stopu a sledovat okolí. Automat tedy zjednoduší ovládání, nikoli pravidla ani odpovědnost. Pokud zvažujete výcvik na automatu, přečtěte si před rozhodnutím, co znamená kód 78 v řidičáku.

Když se vám nedaří, nejdřív určete, kde problém vzniká. Bojujete s ovládáním auta, nestíháte sledovat okolí, nebo se rozhodujete pozdě?

Instruktorovi pak neříkejte jen „nejde mi řízení“. Popište, se kterou z těchto tří částí právě bojujete.

Od rozjezdu k běžnému provozu

Zákonná osnova počítá s postupem od základního ovládání přes mírný a střední provoz až k náročnějším situacím. Konkrétní trasu a tempo ale instruktor přizpůsobuje podmínkám a tomu, co už zvládáte bezpečně.

Rozumný vývoj může vypadat takto:

• rozjezdy, zastavení, zatáčení a jednoduché řazení,
• klidné ulice, přednost zprava a základní křižovatky,
• hustší městský provoz, víceproudé komunikace a kruhové objezdy,
• couvání, parkování a otáčení,
• jízda mimo obec a ve vyšších rychlostech,
• složitější kombinace situací a samostatnější rozhodování,
• příprava na formát závěrečné jízdy.

Parkování se může vracet v několika jízdách a po opakované chybě se můžete znovu přesunout do jednoduššího provozu. Smyslem je procvičit konkrétní základ bez tlaku dalších podnětů. Principy korekcí, práci s kopcem a pravidla kruhového objezdu najdete v praktickém návodu Parkování, kopec a kruhový objezd.

Kolik jízd musíte absolvovat

Pro základní výcvik skupiny B je zákonné minimum 28 vyučovacích hodin řízení. Jedna vyučovací hodina trvá 45 minut. Výcvik v řízení nemá u jednoho žadatele trvat déle než dvě vyučovací hodiny denně, takže autoškoly často plánují devadesátiminutové bloky.

Při takovém plánování znamená minimum nejméně 14 návštěv. K řízení navíc patří praktická údržba a zdravotnická příprava. Celý proces shrnuje článek Autoškola krok za krokem.

Osmadvacet hodin je zákonné minimum. Někomu stačí, jiný potřebuje několik jízd navíc. Přikoupená jízda má smysl, když předem víte, co na ní budete trénovat. Jinak z ní snadno bude jen další projetá trasa.

Před rozhodnutím o dodatečných hodinách se zeptejte:

• Které situace ještě nezvládám samostatně?
• Opakuje se stejná chyba, nebo jde pokaždé o něco jiného?
• Dostávám pokyn včas, ale reaguji pozdě?
• Potřebuji procvičit ovládání auta, nebo čtení provozu?
• Jak bude další jízda konkrétně zaměřená?

Co říct instruktorovi, když se nedaří

„Jsem nervózní“ je pravdivé, ale pro instruktora málo konkrétní. Užitečnější je popsat okamžik, kdy problém vzniká.

Stačí krátká věta, kterou dokážete říct i během jízdy:

• „Potřebuji pokyn o chvíli dřív.“
• „Při řazení pořád koukám na páku. Můžeme to zopakovat?“
• „Proč jsem tady měl zpomalit dřív?“
• „Při parkování nevím, kam se dívat.“
• „Co jste před tím zásahem viděl?“

Na konci každé jízdy si vyžádejte dvě informace: co se dnes zlepšilo a jeden až dva cíle na příště. Deset obecných výtek si nezapamatujete. Dva konkrétní úkoly ano.

Poznamenejte si je hned po vystoupení z auta, dokud si vybavíte konkrétní situaci. Před další lekcí stačí zápis krátce projít a instruktorovi připomenout, na čem jste se domluvili. Zpětná vazba se tak promění v plán, ne v neurčitý pocit, že máte „jezdit lépe“.

U každého cíle si zapište čtyři stručné body:

1. situaci, ve které chyba vznikla,
2. první signál, podle kterého ji můžete poznat dřív,
3. konkrétní reakci, kterou chcete příště zkusit,
4. otázku, kterou potřebujete před dalším pokusem vyjasnit.

Místo poznámky „pozdě brzdím“ tak může vzniknout použitelnější zápis: „Před křižovatkou sleduji auto přede mnou a pozdě si všimnu značky. Příště zvednu pohled dál a rychlost začnu upravovat hned po rozpoznání křižovatky.“

Zhasnutí motoru a další běžné chyby

Zhasnutí motoru je na začátku běžné. Zajistěte auto, znovu nastartujte, zkontrolujte okolí a rozjeďte se podle pokynu. Rychlost v tu chvíli není důležitá.

Mezi běžné začátečnické chyby patří také:

• příliš pevné držení volantu,
• pohled jen těsně před auto,
• zapomenuté zrcátko nebo mrtvý úhel,
• pozdní zpomalení před křižovatkou,
• rychlé puštění spojky,
• řazení podle pohledu místo podle pohybu ruky,
• soustředění na jednu chybu tak dlouho, že unikne další situace.

Po chybě si položte tři otázky: Co jsem přehlédl? Kdy jsem to mohl poznat? Co příště udělám dřív? Odpovědi si poznamenejte a při další jízdě se zaměřte na krok, který přišel pozdě.

Pokud se vám před jízdou svírá žaludek, přijďte s předstihem a posledních pět minut se nezahlcujte videi s „nejhoršími chybami“. Instruktorovi řekněte, ve které situaci nervozita vzniká. Přetrvávající silnou úzkost, panické stavy nebo zdravotní potíže už neřešte jen radou z internetu. Proberte je s lékařem nebo jiným kvalifikovaným odborníkem a domluvte s autoškolou bezpečný další postup.

Kdy požádat o jiného instruktora

Přísný instruktor a špatný instruktor nejsou totéž. Instruktor musí zastavit nebezpečné jednání a někdy potřebuje mluvit krátce a důrazně. Dlouhodobé ponižování, zesměšňování, křik bez následného vysvětlení nebo opakované ignorování vašich konkrétních dotazů však výuce nepomáhá.

Nejdřív zkuste jednu přímou domluvu mimo vypjatou situaci: „Potřebuji pokyny o něco dřív a po zásahu krátce vysvětlit důvod. Můžeme tak příští jízdu zkusit?“ Pokud se nic nezmění, obraťte se na provozovatele autoškoly a požádejte o jiného instruktora.

Změna dává smysl také tehdy, když:

• se opakovaně ruší jízdy bez rozumné náhrady,
• nedostáváte žádnou zpětnou vazbu ani plán,
• velká část placeného času mizí v nesouvisejících zastávkách,
• máte konkrétní obavu o bezpečnost nebo profesionální chování.

Sepište data a konkrétní situace. Věta „nesedli jsme si“ se řeší hůř než přesný popis tří opakovaných problémů.

Co můžete bezpečně trénovat mezi jízdami

Bez řidičského oprávnění si nemůžete nahradit autoškolu jízdou s rodičem po sídlišti nebo prázdném parkovišti. Veřejně přístupná plocha může být pozemní komunikací i tehdy, když vypadá opuštěně. Samotné vlastnictví pozemku nebo souhlas majitele navíc neřeší automaticky všechny právní, bezpečnostní a pojistné otázky.

Mezi jízdami můžete bez řízení auta:

• procvičovat testové otázky a pravidla v testech nanečisto,
• při jízdě jako spolujezdec nahlas hledat značky, přednosti a rizika,
• projít si s dovolením majitele ovladače v bezpečně odstaveném a zajištěném autě s vypnutým motorem,
• zapisovat si po každé lekci chyby a cíle,
• použít řidičský trenažér, pokud jej autoškola nabízí jako součást legálního výcviku,
• před závěrem kurzu si projít nejčastější chyby u praktické zkoušky.

Co si odnést z každé jízdy

Po lekci nepotřebujete dlouhý seznam chyb. Zapište si jednu situaci, kterou už zvládáte lépe, a nejvýše dva konkrétní úkoly na příště. Hned si také domluvte další termín, pokud to systém školy umožňuje.

Před další jízdou si zápis jednou přečtěte. Instruktorovi pak stačí říct například: „Minule jsem pozdě zpomaloval před křižovatkou, dnes si chci hlídat značky dřív.“ Tím navážete na skutečný problém a první minuty nepadnou na zjišťování, kde jste skončili.

Zdroje

• Česká republika. Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/247. Přístup dne 26. 8. 2026.
• Česká republika. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/361. Přístup dne 26. 8. 2026.
• Ministerstvo dopravy ČR. Výuka a výcvik v autoškole. https://md.gov.cz/Zivotni-situace/Zacinajici-ridici/Vyuka-a-vycvik-v-autoskole. Přístup dne 26. 8. 2026.
• Ministerstvo dopravy ČR. Zkouška z praktické jízdy. https://md.gov.cz/Dokumenty/Silnicni-doprava/Autoskoly/Zkouska-zadatelu-o-ridicske-opravneni/Zkouska-z-prakticke-jizdy. Přístup dne 26. 8. 2026.